Sázava - Jižní Karolína 2008 Tady se můžete podívat na fotky 8.5.    Ráno jsem posnídal půlkilový jogurt a šel na vlak. Po desáté přistávám rychlíkem ve Světlé nad Sázavou, kde na mně čeká Martin s Ivankou. Ač je ještě brzy, přemáhám se a dávám si oběd. O půl dvanácté vyrážíme po proudu po červené značce. Jdeme totiž pěšky. Aby to někoho nezmátlo. Cestou potkáváme slepýše. Jako správní milovníci přírody ho vyháníme z cesty, aby ho něco nepřejelo. Asi ve tři odpoledne přicházíme k úseku zvanému Stvořidla. Cestou se kocháme a opalujeme na velkých oblázcích co koukají z vody. Pozdě odpoledne dorazíme na konec přírodního parku do kempu s hospodou. Jednohlasně ji prohlašujeme za dnešní cílové místo. Spát jdeme přes lávku okolo nádraží do lesa někam směrem na Vilémovice. A ještě chvíli pokračujeme v romantickém večeru u ohýnku. 9.5.     Ke snídani si uklohním ovesnou kaši s oříškama a vyrážíme krajem Jaroslava Foglara směr Ledeč nad Sázavou. U Kouteckého potoka si odložíme batohy a s foťákem se jdeme na otočku podívat kousek proti proudu tímto kouzelným údolíčkem. Cestou ke Sluneční zátoce sejdeme ze značky, trochu improvizujeme a procházíme sanatoriem pro duševně nemocné. Byl to deprimující zážitek. Doufám, že začnu stárnout od nohou a né od hlavy. Kousek za Sluneční zátokou jsme potkali partu občerstvujících se vodáků, tak jsme se chvíli občerstvovali s nimi. Po té co jsme si navzájem zredukovali zásoby tvrdého alkoholu, jsme se rozloučili a pokračovali každý svým živlem. Po zemi a po vodě (s rogalistou jsme nechlastali, to si pamatuju). V Ledči nad Sázavou jsme navštívili hradní nádvoří. Prohlídku věže jsme bohužel prošvihli. Večer jsme došli k závěru, že se nám pěšky už nechce, tak jsme zašli raději na pivo a jednu zastávku do Chřenovic-podhradí popojeli "Posázavským Pacifikem". Ještě jsme šli kousíček podél říčky Jestřebnice a zakempovali. 10.5.    Ráno po česnečce s loveckým salámem následovala prohlídka zříceniny hradu. Potom jdem přes Chřenovice, kde je u místního kostelíku moc hezká románská věž. Pokračujeme po červené značce k vlakové zastávce, kde v hospodě potkáváme partu trempů. Skamaráďujeme se s nima a po přiměřeném občerstvení odcházíme na potlach T.O. Jižní Karolína. Zde Martin získává medailové (plackové) umístění v "biatlonu". Krátce na to přijíždí i Frankie s Pájou. Po zapálení se hraje a zpívá až do svítání. Muzikanti byli prostě nezmaři. 11.5.    Ráno posnídám pivo s paštikou a chlebem a postupně se loučíme s odcházejícími kamarády. A až jsme i my odcházející, tak se taky loučíme. Před polednem už jedem každý svým směrem k domovům.