zpět na hlavní stránku


České Švýcarsko 2018



29.7.   Po deváté vyjíždíme z Třebíče přes Okříšky a Havlíčkův Brod. V České Lípě navštěvujeme Františkova kamaráde Ronyho. Po obědě, kterým nás pohostil, se kocháme Panskou skálou u Kamenického Šenova. Před Vysokou Lípou je kemp Mosquito. Ale komáři tady naštěstí nejsou. Vypadá to tady dobře, tak se ubytováváme. Večer vyzkoušíme 4 z 5 blízkých hospod.

30.7.   O půl osmé vstáváme a jdeme na snídani. Posilněn hemenexem nastupujeme po červené značce na Malou Pravčickou bránu. Před tím ještě návštěva Šaunštejna - loupežnického hradu - s pěkným lezením po žebřících a příkrými schody. Po kochačce na Malé Pravčické bráně pokračujeme stále po červené do Mezní louky, kde si o půl dvanácté dáváme pivo. Vaří se až od dvanácti. Příště půjdeme ke konkurenci, která je o pár kroků dál. Cestou dáváme svačinku z vlastních zásob. Jsou dvě hodiny. Vstup na Pravčickou bránu je za 75,-. Je to tady moc hezký, ale lidí jako sraček. Dlouho se kocháme a pak scházíme k silnici na Tři prameny. Za chvíli přijíždí silniční vláček a ten nás za 50,- popoveze na Mezní Louku. Tentokrát jdeme do té (doufám) lepší restaurace a dáváme si grilovaný kozí sýr s bramboráčkama. Mňam. Po páté vycházíme po modré k našemu kempu. Cestou se náhodou potkáváme s kolegou z práce Frantou. První část cesty je podél potoka. Ale asi si místní naštvali dešťovou vílu a koryto je úplně suchý. Po sedmé jsme v kempu a dáváme zaslouženou sprchu.

31.7.   Ráno vstáváme před osmou a snídáme z vlastních zásob. Jdeme na autobus do Hřenska. S malým zpožděním skutečně nasedáme. Vystupujeme na nábřeží, kde si vyfotím Labe. Po obhlídce obchůdků s trpaslíky a podobnými blbinami pokračujeme k Edmundově Tiché soutěsce. Lidí je tady jako… No už nechci být vulgární. Kupujeme lístek na lodičku za 50,-. Scenérie jsou fotogenické a lodník se snaží být vtipný. U Mezního Můstku odbočujeme po zelené do Mezné. Dáváme nepasterovaný Gambáč a oběd. Od stolu je krásný výhled do kraje. Vracíme se zpět do údolí a na Divokou soutěsku. Tento lodivod už je asi unaven a moc nevtipkuje. Až jsme zase na pevné zemi, nejdeme po modré jako včera, ale po cyklostezce do Vysoké Lípy k hospodě U Loupežáků. Ze zahrádky na nás mává kolega z práce Franta (i s chotí). Objednávám úhoře na grilu a po této mňamce už zbývá dojít už jen asi kilometr do kempu. Přicházíme asi v půl pátý a využíváme místního koupaliště. No spíš něco mezi brouzdalištěm a skutečným bazénem, ale pár temp se stihnout dá.

1.8.   Vycházíme po červené a zrovna jede kolem autobus, tak se kousíček svezeme. Zadarmo. :-) Řidič se nechce zdržovat. Asi v polovině červeného okruhu odbočujeme na žlutou k chatě Na Tokáňi. Je po poledni, čas oběda. Po srnčím ragů se vracíme na červenou. Procházíme přes spoustu vyhlídek, skalních převisů a hlavně už je tady podstatně méně lidí. V Jetřichovicích malé doplnění tekutin a potom zase po červené podél potoka Chřibská Kamenice (Pavlínino údolí). Je tady útulně a je to příjemná změna proti všem těm skalám v minulých dnech. Potom po modré k silnici a na autobus. Po vystoupení vyzkoušíme tu poslední hospodu v dosahu kempu a o půl osmé studená sprcha. Po tom šíleně horkém dní je to vlastě dobře.

2.8.   Po snídaní jdeme na autobus do Rynartic. Po modré do osvědčené občerstvovny Na Tokáni. Po velkém Šopáku pokračujeme po modré na sever k Panenské jedli a pak ještě dál k Černé bráně. Zkoumám, zdali nejde přebrodit na německou stranu, kde by ve svahu měla být cesta. Po chvíli se objevují chlápci, co jdou vodou, ale jaksi podélně. Kromě batůžků na zádech na sobě nemají nic. Posunkovou řečí se Germánů ptám, zdali se dá dostat k cestě na německé straně. Gestikulují záporně. Doma na internetu jsem později zjistil, že tam žebřík kreslený je, ale v jakém stavu, bůh suď. Pak se vracíme k Panenské jedli a potom po zelené na západ. Trochu si to zkracujeme lesáckou cestou k cyklostezce č. 3030 a posléze 3029 k Vysoké Lípě. V restauraci s názvem U nás si dáváme nefiltrované a Na výsluní (příznačný název) pečeného candáta. Před setměním ještě zajedeme na jedno do kempingové hospůdky.

3.8.   Ráno vstáváme nezvykle brzo a před odchodem na autobus ještě chvilku lelkujeme. Bus do Rynartic má jet 7:57. Sejdeme k říčce Chřibská Kamenice. Vychutnáváme si malebné Pavlínino údolí. Před polednem jenom lízneme Jetřichovice a pokračujeme po modré značce na Všemily. Tam žádné občerstvení nenacházíme, tak pokračujeme k Srbské Kamenici. V kempu nás zachraňují a dáváme vkusný a levný oběd. Po jídle jdeme po zelené k Dolskému mlýnu. Zajímavá stavba ze 17. století uprostřed ničeho. V minulosti tady asi bylo živěji. Pak už nám zbývá jenom kousek k té naší Lípě. V kempu využijeme bazén k relaxaci. Spácháme hygienu a o půl šesté jdeme k U nás. Uzené koleno a kvasnicový speciál je důstojným zakončením našeho putování po Českém Švýcarsku. Připíjíme na dešťovou vílu a vzápětí opravdu po několika týdnech zaprší.

4.8.   Jedeme domů.


nahoru na začátek