zpět na hlavní stránku


Česká Kanada,Třeboňsko 2015



24.7.   Ve 3/4 na 2 vyjíždím s plně naloženým kolem přes Klučov a Myslibořice do Jevišovic do kempu. Tam se po hodině setkávám se zbytkem bandy, Františkem, Romanem a Lubošem. Luboš jen jako návštěva na motorce. Má v úmyslu nás sledovat na skútru a cestou hledat „kešky“ a trávit s náma večery, popřípadě obědy. Dneska se ale ještě vrací domů. V hospodě na Sýpce dávám česnečku a nějaký salátek. O 1/2 9 stavíme stany kousek západně, abychom ráno mohli na rozhlednu Anička u Jiřice.

25.7.    Po ránu navštěvujeme rozhlednu a galerii soch v Jiřici a jedeme přes Šumnou k přehradě. U hráze čekáme, až otevřou kuchyni, a v 11 objednávám candáta po mlynářsku. Pak pokračujeme přes Podhradí nad Dyjí a Uherčice. V penzionu si dáváme srnčí guláš. Dál šlapeme přes Vratěnín do Písečné. Tam pěkně zaprší a musíme se schovat v autobusové zastávce. Na noc popojedeme kousek k hranicím do lesa.

26.7.   Ve Slavonicích se setkáváme s Lubošem jenž přespal u strejdy a posnídáme. Indiánská palačinka byla dobrá. Pokračujeme na Landštejn a v Albeři dáváme oběd. Moc se jim nepovedl a obsluha nám nedovolila roztáhnout slunečník, tak jsme museli dovnitř. :-( Pak jedem do Nové Bystřice a po bývalé signálce směrem ke Staňkovu a třeboňským rybníkům. Ve Staňkovském rybníku se důkladně koupáme a ve Staňkově v restauraci Česká Kanada se setkáváme opět s Lubošem. Na noc se kousek vracíme na předem vybrané místo.

27.7.   Ráno prší, tak vyjíždíme o něco později. Na hrázi ve Chlumci u Třeboně si dávám snídani-oběd: smaženého úhoře. Potom po cyklostezce na jih do Českých Velenic. Cestou Roman havaruje, když na poslední chvíli uhýbá cyklistům v protisměru. Až na pár oděrek se mu na čerstvém hladkém asfaltu nic nestalo. Z Českých Velenic míříme podél hranic do Nových Hradů. Na první pokus se setkáváme s Lubošem. Moc se nezdržujeme a těsně před bouřkou jedem na jih do kempu Veveří. Hned si kupujeme žetony do sprchy a pácháme hygienu. S kuchyní jsem taky spokojený.

28.7.   Po vydatné snídani vyjíždíme po modré oklikou okolo rybníků přes Bukovou do Trhových Svinů. Občerstvuji se krkovičkou na grilu. Po obědě jedem přes vesničku s malebným názvem Bukvice. Projeli jsme bez úhony. :-) U rybníku Kuchyňka relaxujeme. Pokračujeme přes Hlubokou u Borovan a Vracov. Za Vracovem se snažíme najít místo na spaní. U Adamovského rybníka je hezká občerstvovna a paní u výčepu velmi sympatická holka. Ptáme se na možnost stanování. Žádný problém, tak si libujeme, jak se dneska daří. Sotva jsme postavili stany, přichází zlý člověk a vyhazuje nás. Že je majitel rybníku a že žádný kompromisy dělat nebude. Prostě s tím „vulgarita“ není žádná domluva. Tak zase balíme a jedeme dál. Ve Zvíkově hospodu nenacházíme, tak ji jedeme hledat do Hvozdecu. Ta je zrušená, ale aspoň nacházíme místo na spaní. Pak zavolá skútrař Luboš, že je ve Zvíkově na hřišti v pěkném bufetu. Sice trochu později, ale ani dneska nejdeme spát bez večeře a piva na dobrou noc. Spíme na vyhlídnutém místě u obce Hvozdec.

29.7.   V noci se pěkně vypršelo a ráno je hezky. Jedeme po pěkné vedlejší silničce na východ a ve Spolí odbočujeme na červenou k Třeboni. Okoukneme Schwarzenberskou hrobku a ve vyhlášené rybí restauraci U šupiny a U šupinky si dávám štiku. Pak ještě prozevlujeme centrum města a po převážně červené značce vyjíždíme na klikatou jízdu okolo třeboňských rybníků. Abychom nebyli v cíli moc brzo, vymýšlím několik kliček a kochacích přídavků. Vracíme se na známá místa ve Staňkově a k večeři si dávám pečený bůček. Za soumraku se kazí počasí a činíme, jak se později ukáže, ne příliš šťastné rozhodnutí, zakempovat ještě před tím, než začne pršet. Chybí mi asi tři minuty, abych stihl stan postavit za sucha. Věci co mám na sobě jsou durch mokrý, ale jinak v poho. Když usínám, dělá se hezky a vypadá, že pršet by už nemělo.

30.7.   Je krásné slunečné ráno. Znepokojující je, že jsem na louce jen já a Luboš. Franta s Romanem jsou neznámo kde a telefon neberou. V 9:40 se konečně ozývají, a že byli tak spláchnutý, že se vrátili do kempu a sehnali ubytování v maringotce za 500,- O 1/2 12 vyjíždíme na Číměř. Tam dáváme naprosto skvělý oběd a navíc za rozumnou cenu. Pak jedeme k rybníku Velký Hladov a koupeme se. V Kaprounu dáváme lehkou večeři a jedem hledat nocleh směrem k Matějovci. Pár km před ním pěkné místo nacházíme, ale ještě rekognoskujeme vesnici, jestli tam náhodou není hospoda. Nacházíme jen jakousi prodejničku lahváčů. Ještě se zkusíme podívat za vesnici, jestli tam není hezčí místo na spaní. Nic kloudnýho nenacházíme. Lahváčouvnu nám mezitím zavřeli a jelikož se začíná stmívat, jedeme zakempovat. Za chvíli přijíždí i Luboš a za svitu úplňku jdeme spát.

31.7.   Vstáváme do krásného rána. Maličkou kličkou se vracíme a navštěvujeme bizoní farmu, kde si ke snídani dáváme bizonburger. Přes Matějovec jedem do Českého Rudolce na pivo z místního pivovaru. Malou oklikou přes Dolní Bolíkov a Cizkrajov míříme do Dačic. Kousek před Dačicemi má Franta špatnou chvilku a při sjezdu polní cestou bourá. Pohled na pohavarijní situaci byl velmi zvláštní. Kolo v servisní poloze kolama vzhůru a František pod ním. S pomocí udivených cyklistů, co jeli proti nám, ho z pod kola vyprošťujeme. Ještě že je to kolo a ne kabriolet. :-) Odnesl to držák pumpičky a blikačky. Frantova fyzická schránka je až na pár drobných oděrek v pořádku. V Dačicích dáváme pozdní oběd. Pečené koleno bylo vynikající, ale nějak mi po něm ztěžkly nohy. Proto za Budíškovicemi odbočujeme k lesíku, kde chvíli pasívně odpočíváme a jenom trávíme. Po odpočinku jedeme přes Budkov k rybníkům Hrachovec I a II. Za soumraku se dostáváme k chatařské občerstvovně a dáváme si utopence, protože kuchyni už zavřeli. Franta má podezřele dlouhý telefonát a potom oznamuje, že se musí předčasně vrátit domů. Rozloučíme se s ním a až za tmy jdeme s Romanem spát pod širák. Luboš už taky dneska spí doma.

1.8.   V 8 vstáváme do slunečného rána a o hodinku později jedeme do Moravských Budějovic a přes Lukov do Jaroměřic nad Rokytnou. Tam se po časném obědě loučím s Romanem, který pokračuje domů přes Hrotovice. Já si ještě dělám malou kličku přes Zárubice a Hubertův dvůr, kde je pěkná cesta lesem. Za největšího pařáku se vracím domů do vyhřátého panelákového bytu.


nahoru na začátek